Recenze: Paní smrt – strohá odstřelovačská literatura plná idealismu

0
727

Zamysleli jste se někdy nad tím, jak vypadá válka z pohledu odstřelovačů, kteří musí dlouho nehybně vyčkávat na nepřítele a které každé zaváhání může stát život? Zajímají vás historické události spojené s největšími bitvami v dějinách? Nebo si prostě jen chcete doplnit svou sbírku válečné literatury? V tom případě by vaší pozornosti rozhodně neměla uniknout kniha s názvem Paní smrt z pera Ljudmily Pavličenkové, která se do historie zapsala jako nejlepší odstřelovačka všech dob.

Nejúspěšnější odstřelovačka v dějinách

Neúprosná a obávaná odstřelovačka, horlivá dobrovolnice, odhodlaná členka Rudé armády, ale i milující manželka a prostořeká dívka, která se nebojí hrdě vyjádřit svůj názor na věc. To vše byla Ljudmila Michajlovna Pavličenková, která roku 1941 opustila univerzitní studia, rozhodla se narukovat k pěchotě a brzy se s 309 potvrzenými zásahy zařadila mezi elitu sovětských snajprů, což jí vyneslo nelibou, nicméně údernou a zaslouženou přezdívku Paní smrt.

Ačkoliv to tenkrát bylo přísně zakázáno, Pavličenková si během války vedla deník, kde si zaznamenávala své každodenní zážitky. Z těchto zápisků poté čerpala také při psaní své vzpomínkové knihy. Vážná nemoc jí sice neumožnila knihu dokončit a vydání se nedožila, její vzpomínky se však zachovaly a čtenářům se tak dostávají do roku v podobě publikace s názvem Paní smrt: Vzpomínky Stalinovy odstřelovačky.

Klenot odstřelovačské literatury

O odstřelovačích už toho bylo napsáno mnoho. Co tedy dělá z této knihy v bohaté odstřelovačské literatuře tak výjimečný počin? Autentické vzpomínky Ljudmily Pavličenkové na službu vlasti představují vůbec první text z pera ženy, která sloužila jako frontová odstřelovačka. Ten přináší náhled do myšlenek odhodlané dobrovolnice, jež se sama rozhodla narukovat do armády, i dokonalé zobrazení toho, jak krutá válka ve skutečnosti byla.

Pavličenková toho během svého života zažila opravdu hodně. Za svou službu byla čtyřikrát zraněna, pohřbila svého manžela Alexeje jen několik týdnů po svatbě, a zatímco její kamarádi jeden za druhým na frontě umírali, statečně bránila Oděsu i Sevastopol. Když jí nakonec z fronty odvolali, vydala se na turné po zemích západních Spojenců, apelovala na zapojení Američanů do evropské války, spřátelila se s Eleanor Rooseveltovou a uchvátila davy.

Neobyčejná vzpomínková kniha přináší čtenářům autentický pohled na krutost války a atmosféru, která během druhé světové války na frontě panovala. Se zatajeným dechem tak budete sledovat, jak si bojové vyčerpání vybíralo svou neúprosnou daň na řadových vojácích i odstřelovačích, kteří si vždy poslední náboj v pistoli šetřili pro sebe, jak byly ženy v armádě podceňovány i vyzdvihovány nebo jak byli Američané ve skutečnosti od válečného dění v Evropě odtržení.

Slepá víra ve spravedlnost

Ačkoliv se nepochybně jedná o klenot odstřelovačské literatury, tento příběh rozhodně není pro každého. Pavličenková byla od přírody nadaná a zároveň nikdy nezakolísala v pevné (a zároveň často slepé) víře ve spravedlnost sovětské politiky. Každý den proto nevzrušeně počítala své skóre, ze zabitých nacistů měla upřímnou radost a smrt ve službách vlasti jí připadala jako smysluplná oběť. Ne všichni čtenáři se však dokáží ztotožnit s tímto zběsilým idealismem a oddaností Sovětskému svazu, díky které při střelbě na živý cíl ani jednou nezaváhala.

Jelikož se Ljudmila nad spoustou věcí, jako jsou její vztahy s okolím nebo různé příběhy z fronty, příliš nepozastavuje, běžný čtenář může mít v některých částech pocit, že její vyprávění má sice rychlý spád, ale je strohé, postrádá hloubku a emoce. Výjimkou jsou pouze některé vzpomínky na matku a manžela, láskyplný popis jednotlivých zbraní nebo lyrické pasáže, kde autorka popisuje krásy přírody a okolní krajinu, která jí během války přirostla k srdci.

Vybrané části by si rozhodně zasloužily větší prostor, zatímco detailní vyprávění o zbraních a povinné výstroji může být pro literární publikum neznalé těchto věcí poměrně nezáživné. Odstřelovači a nadšenci do zbraní či válečné literatury však jistě ocení technický popis používaných pušek i dalšího vybavení, výcvikových metod a bojové taktiky vojáků Sovětského svazu.

Paní smrt v každém případě rozhodně stojí za přečtení. Kromě čtivých a napínavých pasáží totiž dnešním čtenářům přináší náhled do naší historie a pomáhá nám tak pochopit, co zažívali sovětští vojáci během druhé světové války. Publikace je navíc doplněna o předmluvu z pera Martina Peglera a několik dobových fotografií, díky kterým si člověk dokáže Ljudmilu lépe představit jako sovětskou hrdinku, chladnou odstřelovačku i obyčejnou ženu.

Newsletter

Nenechte si utéct naše novinky!

Přejete-li si dostávat naše knižní novinky, stačí vyplnit Váš email.

Souhlasím s podmínkami

PŘIDEJTE KOMENTÁŘ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno