Recenze: Jedna dlouhá noc – náhled do temné historie lidstva

0
5060

Když přijde řeč na koncentrační tábory, každému se okamžitě vybaví hrůzy, které byly páchány během druhé světové války. Pravdou ale je, že vznik prvních táborů se táhne mnohem hlouběji do historie.  Pokud vás zajímá, kdo přišel s myšlenkou na vytvoření těchto hrozivých míst, jak vypadaly tábory na Kubě nebo v Africe a kde je můžete najít v podstatě dodnes, neměli byste si nechat ujít knihu s názvem Jedna dlouhá noc z pera Andrey Pitzerové. Ačkoliv toho o koncentračních táborech možná víte hodně, v mnohém vás určitě překvapí.

O čem kniha pojednává?

Příběh nejtragičtější technologie dvacátého století. Tak popisuje Andrea Pitzerová svou nejnovější knihu s názvem Jedna dlouhá noc, kde se soustředí na historii koncentračních táborů. Během poslední stovky let totiž na světě vždy existovalo minimálně jedno podobné zařízení, bez ohledu na to, zda se jednalo o tábor internační, pracovní či vyhlazovací.

Jedna dlouhá noc vypráví politické i lidské dějiny koncentračních táborů, které se staly nástrojem likvidace a politického útlaku. Začíná v roce 1892 na Kubě, postupně se přesouvá na Filipíny, do Afriky, sovětských gulagů a válečné Evropy, ale mapuje také situaci v Číně, Severní Koreji nebo ve věznici na Guantánamu. Kromě obecných informací, které se týkají jejich vývoje a rozsahu použití, však zároveň přináší také svědectví o tom, jak strašlivou daň si tato místa vybrala na životech civilistů.

Nová součást válečné strategie

Hned v prologu, který má na svědomí Jiří Padevět, se čeští čtenáři seznámí se stručnou historií koncentračních táborů na území bývalého Československa. Dozví se tak, že existovaly tři různé etapy, kdy se u nás nepřizpůsobiví a zkrátka „jiní“ lidé museli rozloučit se svými dosavadními životy a byli zavíráni do těchto hrozivých zařízení. Také se seznámí s dělením koncentračních táborů, které však pro mnohé z dnešního hlediska postrádá smysl, protože všechno to byla místa smrti a utrpení.

Samotné vyprávění Pitzerové poté přináší podrobné informace z archivních dokumentů a rozhovorů s pamětníky i odborníky, reportáže přímo z koncentračních táborů, osobní zápisky, ale i očitá svědectví vězňů. Snaží se tak složit realistický a ničím nezkreslený obraz života v těchto zařízeních, a to od jejich prvopočátků až do dnešní doby. Fakta jsou navíc v jednotlivých kapitolách prokládána osobními příběhy, v nichž se autorka snaží nedívat na věci pouze černobíle, ale hodnotí je vždy z více různých úhlů pohledu.

Každému musí být jasné, že jednotlivé kapitoly ve vývoji koncentračních táborů by samy vydaly na spoustu svazků a stále by to bylo málo, aby byli lidé schopni popsat hrůzy, jež se tam v minulosti děly a někde nejspíš dodnes dějí. Román Andrey Pitzerové však přináší ucelený a dobře promyšlený pohled na tuto problematiku a co možná nejdetailněji popisuje obecnou historii koncentračních táborů, které se postupem času staly novou součástí válečné strategie.

Působivé dílo plné znepokojujících otázek

Svým dílem Andrea Pitzerová v podstatě vyzývá čtenáře, aby si položili několik zásadních otázek. Jak je možné, že jsou někteří lidé schopní existenci koncentračních táborů popírat nebo dokonce ospravedlňovat? Považovali v minulosti vůdčí osobnosti jednotlivých národů tato příšerná místa za nutné zlo a mysleli si, že jejich existence je vždy nevyhnutelnou součástí válečných konfliktů? Proč se takové věci dějí prakticky dodnes? A co by se dalo udělat, aby na světě došlo k nějaké změně?

Je to zkrátka šokující, působivé a velice znepokojující čtení. Ale jak by také ne, když autorka v podstatě říká, že lidstvo sice prošlo v koncentračních táborech nepředstavitelnými hrůzami, ale dodnes je schopné před podobným zacházením zavírat oči. A tak se čtenářům kromě popisu historie snaží zároveň vysvětlit, jak je možné, že koncentrační tábory přežily celosvětové odhalení a odsouzení, ačkoliv se široká veřejnost po každém dalším případu zapřísahala, že tohle už nikdy nikdo nesmí znovu prožít.

Někteří čtenáři si jistě povšimnou jisté disproporcionality mezi jednotlivými kapitolami, která je může v určitých momentech při čtení rušit. Některé části se totiž soustředí na konkrétní stát, jiné na celé regiony a další věnují pozornost spíše jednotlivým systémům koncentračních táborů. Ačkoliv se jedná o obecnou historii, ani zde není možné obsáhnout na čtyřech stovkách stran úplně všechno a zmínky o některých místech jsou tedy jen krátké a povrchní.

Důležité je také zmínit, že Jedna dlouhá noc rozhodně není žádné jednoduché čtení, po kterém sáhnete před spaním. Nejen že téma koncentračních táborů je samo o sobě hrozivé a smutné, ale fakty nabitá literatura se přeci jen nečte tak snadno jako obyčejné příběhy. Nikdo, kdo se do této knihy o koncentračních táborech rozhodne dobrovolně pustit, ale určitě neočekává oddechovou literaturu. Navíc se jedná o kapitolu našich dějin, kterou bychom nikdy neměli opomíjet, a je nezbytně nutné, abychom od této problematiky ani v budoucnu neodvraceli zrak.

Jedna dlouhá noc

8

Celkové hodnocení

8.0/10

Klady

  • Výtečná rešeršní práce
  • Spousta zajímavých informací na jednom místě
  • Doprovodné fotografie
  • Výpovědi svědků a přeživších

Zápory

  • Absence map, které by dokumentovaly rozložení známých táborů
Newsletter

Nenechte si utéct naše novinky!

Přejete-li si dostávat naše knižní novinky, stačí vyplnit Váš email.

Souhlasím s podmínkami

PŘIDEJTE KOMENTÁŘ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno